Seceda v Dolomitech: Jak se sem dostat a co nahoře nevynechat
9 min
Seceda je jedno z těch míst, kde si řeknete: tak takhle mají vypadat hory. Travnaté svahy, které se najednou zlomí v dramatický skalní hřeben, výhledy na Val Gardenu, ostré štíty Geislergruppe i rozlehlé pláně Alpe di Siusi. A co je na tom nejlepší? Nahoru se dostanete i bez dlouhého výstupu.
Z Ortisei sem vede lanovka, která vás vyveze skoro až na vrchol. Pokud ale chcete víc pohybu, nabízí se pěší trasa od lanovky Col Raiser – o něco delší, ale krásná. A kdo hledá celodenní túru, může vyrazit i ze strany Val di Funes.
Ať sem přijdete na půl hodiny nebo na celý den, Seceda vás dostane. Výhledy, hřeben, klid i horské chaty – a žádný náročný výšlap. Chcete vědět, jak se tam dostat a co nevynechat? Čtěte dál.
Jak se na Secedu dostat: lanovkou i po svých
Na Secedu se dá dostat několika způsoby. Nejrychlejší a nejpohodlnější je lanovka z Ortisei, která vás vyveze téměř až na vrchol. Komu nevadí si dát trochu do těla, může zvolit levnější variantu s výstupem od lanovky Col Raiser. A pokud hledáte delší celodenní túru, nabízí se i celodenní trek z Val di Funes.
1. Lanovka z Ortisei – nejjednodušší cesta na vrchol
Lanovka z městečka Ortisei vás dostane přímo pod vrchol Secedy. Cesta trvá jen pár minut a zvládne ji úplně každý – ideální pro rodiny, starší turisty nebo když chcete výlet spíš na pohodu.
Nevýhodou je cena. Zpáteční jízdenka pro dospělého stojí 52 € (jednosměrně nahoru 44 €, dolů 39 €). Ceny jsou aktuální pro rok 2025.
Lanovka je v provozu od 23. května do 2. listopadu, denně od 8:30 do 17:30.
Levnější varianta s trochou chůze. Lanovka Col Raiser vás vyveze nad Santa Cristinu a odtud pokračujete pěšky asi 1,5 hodiny (3,7 km, 423 výškových metrů).
Trasa vede po širokých cestách přes pastviny, výhledy jsou skvělé už po cestě.
Zpáteční jízdenka stojí 32 €, jednosměrná 21 €.
Parkování u dolní stanice je placené (1,5 € / hod, max. 8 €) a brzy se plní – ideální je být na místě do 9 hodin.
Nejdelší a fyzicky nejnáročnější varianta. Z Val di Funes se dá dojít na Secedu pěšky. Nejčastěji se používá trasa č. 6, která navazuje na Adolf Munkel Trail.
Cesta je dlouhá, převýšení značné a není to pro každého – doporučujeme jen zkušenějším turistům s dobrou kondicí a vybavením. Před cestou se řádně informujte, v roce 2025 byla část turistické cesty uzavřená.
Kde zaparkovat: Ortisei vs. Col Raiser
Ortisei – lanovka Seceda
Přímo u dolní stanice lanovky je placené parkoviště, kde se platí podle času. Místo tu obvykle najdete, ale v sezóně se rychle plní – doporučujeme přijet nejpozději do 9:00. Parkovací automat bere hotovost i kartu.
Parkujte v Ortisei brzy – po deváté už to bývá bez šance.
Parkování Col Raiser – alternativa s túrou
Dolní stanice lanovky Col Raiser má menší parkoviště, které je také placené – 1,50 € za hodinu, max. 8 € na den (údaje z roku 2025). Přestože je to trochu levnější než v Ortisei, parkoviště se velmi rychle zaplní, hlavně v červenci a srpnu. Doporučujeme přijet nejpozději do 9:00.
Pozor ⚠️: Lanovka Col Raiser končí na jiném místě než ta z Ortisei. Pokud plánujete okruh (např. nahoru Ortisei, dolů Col Raiser), nechte auto tam, odkud pojedete lanovkou zpět.
Co vás čeká na vrcholu Secedy: výhledy, chata a hřeben, který znáte z fotek
Jakmile vystoupíte z lanovky nebo dorazíte pěšky, otevře se před vámi prostor, který vypadá přesně jako na fotkách. Široké pastviny, klidný travnatý svah a najednou ostrý zlom hřebene, který padá dolů k Val di Funes. A právě tenhle kontrast dělá Secedu tak fotogenickou.
Nahoře je dost prostoru, abyste se nemuseli tlačit mezi ostatními. Kousek od horní stanice lanovky stojí Rifugio Sofie, kde si můžete dát kafe, pivo nebo polévku a posadit se venku do lehátek. Výhledy sahají od Sassolunga po Alpe di Siusi, a když je jasno, vidíte i Marmoladu.
Po hřebeni se dá jít dál – značené stezky vedou směrem k vyhlídce Dolomites UNESCO, nebo na druhou stranu ke stanici lanovky Col Raiser. Většina cest je nenáročná, vede po loukách a dá se projít i v teniskách.
Kam se vydat nahoře: nezůstaňte jen u lanovky
Jestli míříte na Secedu kvůli těm fotkám, kde se travnatý svah láme do ostrého hřebene Odle, nemusíte chodit nikam daleko. Tenhle výhled uvidíte hned pár minut po výstupu z lanovky z Ortisei – stačí sejít kousek směrem od Rifugio Sofie a najdete přesně to místo, které znáte z Instagramu a z tapety iMacu.
Pokud ale nechcete jen párkrát cvaknout foťák a zase zpátky do kabiny, doporučujeme se projít dál po hřebeni.
Kdo má víc času, může pokračovat až k chatě Rifugio Firenze a vrátit se dolů lanovkou Col Raiser (jen pozor – pokud jste jeli autem, Col Raiser vás vysadí jinde než lanovka Seceda). Nebo si trasu naplánovat jako celodenní okruh
Kdy vyrazit na Secedu
Hlavní sezóna na Secedě trvá od konce května do začátku listopadu, kdy je v provozu lanovka z Ortisei. V tu dobu bývá trasa bez sněhu a většina horských chat je otevřená. Pokud chcete klid a méně turistů, nejlepší volbou bývá červen nebo září.
V červenci a srpnu bývá na vrcholu nejvíc lidí, hlavně kolem horní stanice lanovky a ikonického hřebene. Pokud plánujete návštěvu v tomto období, doporučujeme vyrazit co nejdřív ráno – první lanovka jede už v 8:30.
Naopak v říjnu už může přijít první sníh a některé trasy mohou být hůře schůdné. Přesto to může být krásný zážitek – hlavně když se listí v údolích začíná barvit do podzimu.
Počasí
I když dole svítí slunce, nahoře může foukat nebo být mlha. Před výletem se podívejte na horskou předpověď – např. přes Bergfex, nebo aplikaci Windy.
Ranní mlha se často během dopoledne rozplyne – takže i když z hotelu nevidíte na vrcholky, nebojte se vyrazit.
Seceda s dětmi: zvládnou to?
Ano, výlet na Secedu je ideální i s dětmi – pokud zvolíte lanovku z Ortisei, vyhnete se náročnému stoupání a za pár minut jste nahoře. Cesta od horní stanice lanovky je nenáročná, vede po loukách a pastvinách, takže ji zvládnou i menší děti.
Pro větší děti (cca od 6 – 7 let) je skvělou variantou i trasa od horní stanice lanovky Col Raiser. Jde o nenáročnou túru s převýšením zhruba 400 metrů a délkou do 4 km.
Přestože lanovkou vyjedete skoro až nahoru, nejste v městském parku. Počasí se tu umí rychle změnit a i kratší procházka v horách vyžaduje trochu přípravy. Tady je seznam věcí, které se vám budou hodit:
Pevné boty – ideálně trekové nebo trailové boty.
Teplejší vrstva – i v létě může být nahoře chladno, hlavně ráno nebo za větru.
Pláštěnka nebo lehká bunda proti větru
Voda a menší svačina – chaty nahoře sice jsou, ale nemusíte se na ně spoléhat.
Opalovací krém a čepice – slunce v nadmořské výšce pálí i při nižších teplotách.
Powerbanka nebo plně nabitý mobil – hodí se pro focení i navigaci.
Drobná hotovost – některé chaty nemusí brát karty.
Podrobný seznam toho, co si s sebou vzít do hor, najdete v tomhle článku.
Závěrem
Seceda patří mezi místa, kde není potřeba plánovat složité túry, a přesto si odnesete zážitek jako z opravdových hor. Ať už vyjedete lanovkou, nebo si to vyšlápnete od Col Raiser, čekají vás výhledy, které se jen tak neokoukají.
Tre Cime di Lavaredo – tři štíty tyčící se nad krajinou v severní Itálii – patří k místům, která lákají turisty z celého světa. A když je uvidíte na vlastní oči, hned pochopíte proč. Mají v sobě něco velkolepého, a přesto nepůsobí nedosažitelně. Najednou stojíte pod kolmými stěnami, kolem vás horské louky, kamenité cesty, salaše,…
Cinque Torri je jedno z těch míst, kam se dá vyrazit i bez dlouhého přemýšlení – a stejně budete rádi, že jste tam šli. Pět skalních věží trčí z kamenitého svahu nad průsmykem Falzarego, jen pár minut autem od Cortiny d’Ampezzo. Nahoru vede lanovka,…
Hledáte místo v Dolomitech, kde se nemusíte trmácet do kopců, a přesto se vám zatají dech? Lago di Limedes (někdy nazývané Lago di Limides) je přesně ten typ výletu, který vás překvapí svou jednoduchostí i krásou. Krátká, nenáročná trasa vás dovede k jezírku ukrytému mezi skalami nedaleko průsmyku Falzarego – a jakmile…
Jen pár kilometrů od pobřeží Tyrhénského moře a jen kousek jižně od známé Salernské riviéry najdete místo, které jako by vypadlo z učebnice dějepisu. Paestum – zapomenuté město bohů, kde ticho mezi sloupy starověkých chrámů říká víc než dlouhé průvodcovské řeči. Pokud vás fascinuje antika, ale nechcete se tlačit…
6. den v Dolomitech Předposlední den, jsme po ranní siestě a kávičce vyrazili vstříc převážně lesnatému terénu. Uvědomovali jsme si, že nám tohle všechno zítra končí, takže jsme si cestu užívali o to víc. Samozřejmě i výborné jídlo na Rifugio s krásným výhledem. Jakési gnocchi s máslem a jen posypané uzeným sýrem bylo…
Během 4. dne nás neustálý déšť a vyčerpání donutily změnit plány. Místo dalšího pochodu jsme se museli rozhodnout předčasně ukončit trasu a zamířit do Bibione – původně jen jako vtipnou motivaci. Zatímco Pepe pokračoval dál sám, my jsme si po dlouhém stopování a čekání užívali odpočinek, sušení věcí a zaslouženou večeři u moře.