Jen pár kilometrů od pobřeží Tyrhénského moře a jen kousek jižně od známé Salernské riviéry najdete místo, které jako by vypadlo z učebnice dějepisu. Paestum – zapomenuté město bohů, kde ticho mezi sloupy starověkých chrámů říká víc než dlouhé průvodcovské řeči.
Pokud vás fascinuje antika, ale nechcete se tlačit mezi davy v Athénách nebo Římě, Paestum je trefa do černého. A i když o něm možná slyšíte poprvé, budete si po návštěvě říkat, proč o tomhle místě nemluví každý.
Tři chrámy, které přežily tisíciletí
Paestum je známé především díky třem nádherně zachovalým řeckým chrámům, které patří k nejstarším a nejlépe dochovaným na světě. Postavené byly zhruba mezi 6. a 5. stoletím př. n. l. a dodnes z nich sálá síla a řád, které starověcí Řekové vkládali do svých staveb.
Chrám Héry (tzv. „Bazilika“) – 550 př. n. l. – Nejstarší z trojice, původně zasvěcen bohyni plodnosti a manželství. Impozantní sloupy s výraznými hlavicemi dodnes budí respekt.
Chrám Poseidóna – 450 př. n. l. – Nejzachovalejší z celé Itálie. Obrovský dórský chrám, který vás přenese o dva a půl tisíce let zpátky. Skutečný vrchol řecké architektury.
Chrám Athény – 500 př. n. l. – Menší, ale velmi elegantní. Stojí trochu bokem od ostatních, na vyvýšeném místě, s výhledem na okolní krajinu.
Nejen ruiny, ale i příběh
Paestum původně založili Řekové z města Sybaris pod názvem Poseidónia, což vysvětluje zasvěcení chrámů mořskému bohu. Později město ovládli Lucané (italský kmen), a nakonec Římané, kteří mu dali dnešní název.
Co ale dělá Paestum opravdu výjimečným, je to, jak moc z něj zůstalo zachováno. Kromě chrámů si můžete projít i zbytky římské silnice, amfiteátru, městských hradeb nebo pohřebních komor. V místním muzeu navíc najdete slavnou „Potápěčovu hrobku“ – unikátní fresku, která jako jediná přežila z klasického řeckého malířství v jižní Itálii.
Tipy pro cestu
Jak se tam dostat? Z Neapole autem cca 1,5 hodiny (100 km), případně vlakem – stanice Paestum je pár minut pěšky od areálu.
Otevírací doba: Obvykle denně od 9:00 do soumraku, vstupné kolem 12 €.
Kolik času si vyhradit? Ideálně alespoň 3 – 4 hodiny.
Tip navíc: Vezměte si piknik – areál je rozlehlý, tichý a ideální na odpočinek pod olivovníky.
Paestum je ideální výletní cíl z Kalábrie i Kampánie
Ať už trávíte dovolenou poblíž Amalfi, v oblasti Cilento nebo až dole v Kalábrii, Paestum je skvělý tip na jednodenní výlet.
TIP: Pokud jste v Itálii autem, pak doporučujeme navštívit také 111 km vzdálené městečko Maratea se sochou Krista Spasitele.
Tým Objev Svět
Zajímá tě svět okolo? Baví tě cestovat? Tak jsi na sprvném místě! Najdeš tady spoustů tipů ohledně cestování a fotky od jiných cestovatelů z celého světa.
Seceda je jedno z těch míst, kde si řeknete: tak takhle mají vypadat hory. Travnaté svahy, které se najednou zlomí v dramatický skalní hřeben, výhledy na Val Gardenu, ostré štíty Geislergruppe i rozlehlé pláně Alpe di Siusi. A co je na tom nejlepší? Nahoru se dostanete i bez dlouhého výstupu. Z Ortisei sem…
Tre Cime di Lavaredo – tři štíty tyčící se nad krajinou v severní Itálii – patří k místům, která lákají turisty z celého světa. A když je uvidíte na vlastní oči, hned pochopíte proč. Mají v sobě něco velkolepého, a přesto nepůsobí nedosažitelně. Najednou stojíte pod kolmými stěnami, kolem vás horské louky, kamenité cesty, salaše, chaty – a mezi tím…
Benátky jsou vedle Florencie nebo Milána jedním z nejkrásnějších měst v celé Itálii. V tomto článku vám představíme jednak ty nejvýznamnější benátské památky, jednak další zajímavá místa, která se dozajista vyplatí navštívit. 1. Canal Grande Hlavní dopravní tepnou v Benátkách…
Milán je ideální na prodloužený víkend. Přímé lety z Prahy, Brna i Bratislavy sem míří několikrát týdně a do centra jste z letiště za pár desítek minut. Město působí moderněji než většina Itálie: široké třídy, nové čtvrti, architektura, která se nebojí kontrastů. Stačí ale sejít z Piazza del Duomo o ulici dál a rázem…
Cinque Torri je jedno z těch míst, kam se dá vyrazit i bez dlouhého přemýšlení – a stejně budete rádi, že jste tam šli. Pět skalních věží trčí z kamenitého svahu nad průsmykem Falzarego, jen pár minut autem od Cortiny d’Ampezzo. Nahoru vede lanovka, ale pokud…
Hledáte místo v Dolomitech, kde se nemusíte trmácet do kopců, a přesto se vám zatají dech? Lago di Limedes (někdy nazývané Lago di Limides) je přesně ten typ výletu, který vás překvapí svou jednoduchostí i krásou. Krátká, nenáročná trasa vás dovede k jezírku ukrytému mezi skalami nedaleko průsmyku Falzarego – a jakmile dorazíte, pochopíte,…
Kaplice leží na řece Malši, asi dvacet kilometrů od Českého Krumlova. Na mapě působí nenápadně, ale kdo ji zná, ví, že je to skvělé zázemí pro poznávání jižních Čech. Město má ideální polohu, je totiž na půl cesty mezi Šumavou, Novohradskými horami a rakouskou hranicí. Historické centrum tvoří…
České Budějovice v posledních letech doslova rozkvetly, a to nejen díky svému půvabu, historickým ulicím a slavné značce piva. Město si získává srdce i milovníků kávy. Vznikají tu moderní kavárny s nápadem, vůní čerstvě pražených zrn a přátelskou atmosférou, kam se budete rádi vracet. Dnes tu najdete podniky, kde se den pomalu rozjíždí…
Milán je ideální na prodloužený víkend. Přímé lety z Prahy, Brna i Bratislavy sem míří několikrát týdně a do centra jste z letiště za pár desítek minut. Město působí moderněji než většina Itálie: široké třídy, nové čtvrti, architektura, která se nebojí kontrastů. Stačí ale sejít z Piazza del Duomo o ulici dál a rázem…
Jak by řekl klasik, „v Českých Budějovicích by chtěl žít každý.“ A něco na tom opravdu je. Město na soutoku Vltavy a Malše má vlastní rytmus – klidný, ale živý, s vůní ranní kávy z místních kaváren a zvuky města, které se probouzí bez tramvají, zato s pocitem pohody, jaký jinde nenajdete. Budějovice nejsou městem velkých…
Praha má dvě tváře. Tu první zná celý svět – Karlův most, orloj, Hradčany. A pak tu druhou, která začíná až tam, kde turisté končí. V kavárnách, kde se čas na chvíli zastaví. V parcích, odkud je na město jiný pohled než z pohlednic. Tohle není seznam památek, ale tipy na místa, která…
Když rutina ustoupí dobrodružství Byl pátek 12. července. Den, kdy jsem zavřel za sebou dveře. Věděl jsem, že přede mnou stojí něco, co mi rozbije každodenní rytmus, ve kterém se většina z nás točí: ranní budíky, práce, koníčky a úzký okruh známých tváří. Plán byl vlastně žádný plán. Jen mapa…