Cesta autem na dovolenou může být skvělým začátkem celého dobrodružství – nebo taky důvodem, proč si příště radši zaplatíte letenky. Zvlášť když s vámi jedou malé děti. Než přejedete hranice, stihnete slyšet minimálně třikrát „Už tam budem?“ a zapomenutý plyšák nebo rozlitý džus dokážou vykolejit i toho největšího kliďase.
Ale vážně – jde to. Cestování s dětmi nemusí být zkouška nervů. Když víte, co sbalit, kdy zastavit a jak zabavit zadní řady, může se i dlouhá cesta změnit v pohodovou jízdu.
1. Příprava je základ (ještě než vyrazíte)
Než vůbec nastartujete, je dobré si sednout a promyslet, jak bude cesta vypadat. Čím víc věcí vyřešíte doma, tím míň krizí vás potká na dálnici.
Vyberte správný čas odjezdu
Každé dítě má jiný rytmus a platí to i pro rodiče. Někdo sází na noční jízdu, kdy děti většinu cesty prospí. Jiní vyrážejí po snídani nebo po obědě, kdy jsou děti klidnější a dobře naladěné.
Každý čas má své:
- V noci: méně provozu, děti spí – ale řidič se musí hlídat, únava je zákeřná.
- Dopoledne: nižší teploty, děti bývají v lepší náladě, méně kamionů na silnicích.
- Poledne až odpoledne: výhoda, pokud děti usínají po obědě; pozor ale na vyšší teploty.
Tip: O víkendech v mnoha zemích (např. Německo, Rakousko) nejezdí kamiony – cesta tak může být plynulejší. Nejlepší je jet přes noc, kdy děti spí. Ale počítejte s tím, že druhý den budete vyřízení.
Mějte důležité věci hned po ruce
Co potřebujete během jízdy, neschovávejte do kufru. Všechno důležité by mělo být snadno dostupné – ideálně v tašce mezi sedačkami nebo v boxu za spolujezdcem.
- Ubrousky a vlhčené ubrousky
- Voda a malé svačinky – ideálně něco, co se neroztéká, nedrolí ani nelepí
- Náhradní oblečení (pro děti i řidiče – rozlitý džus umí překvapit)
- Oblíbené hračky nebo knížka – ideálně něco, co dítě dobře zná a uklidňuje
- Léky na nevolnost, teploměr, náplasti
- Oblíbené hračky nebo knížka
Rozdělte si role
Cesta bude mnohem klidnější, když každý ví, co má na starosti. Pokud jedete ve dvou, rozdělte si role ještě před startem:
- Jeden řídí a hlídá trasu, druhý má na starosti děti – svačiny, zábavu i náladu na zadních sedadlech.
- Střídejte se v řízení – ideálně každé 2 – 3 hodiny. I malý odpočinek udělá velký rozdíl.
- Děti nechte v klidu sledovat, co se děje – okno, mapa, navigace, povídání o tom, kudy jedete. I to je zábava.
Tip: Vytvořte cestovní tašku jen na cestu. Jednu pro celou rodinu. Obsah: pyžama, náhradní oblečení, kartáčky, utěrka, svačina. Hodí se při přespání nebo nehodě.
2. Jak zabavit děti na cestě (a nezbláznit se)
Jedna hračka nestačí. Ani dvě ne. A kdo počítá s tím, že děti celou cestu vystačí s pohádkou na tabletu, ten ještě nejel s nimi přes půl Evropy. Chvíli funguje pohádka, chvíli zpívání, pak „počítej červená auta“ – ale stejně vždycky přijde moment, kdy se vzadu ozve: „Mě to už nebaví.“
Proto je dobré mít připravený mix různých aktivit. Ne složitosti, spíš jednoduché věci, které se dají snadno střídat podle nálady. A které znáte – protože když dítě poprvé otevře knížku nebo aplikaci, většinou vás hned zasype otázkami. Což za jízdy nechcete.
- Audiokniha nebo pohádka je ideální začátek cesty,
- „Vidím, vidím, co ty nevidíš…“ (skvělá na pozornost),
- „Najdi značku“ nebo „počítání červených aut“,
- a pro starší děti třeba slovní fotbal nebo vymýšlení příběhů na pokračování.
A ano, klidně i tablet. Ale s rozumem
Když už nic nefunguje, klidně sáhněte po tabletu nebo mobilu. Ne jako výplň celé cesty, ale jako poslední kolo záchrany. U nás funguje nastavit čas – třeba 30 minut, pak pauza. A hlavně mít připravené věci předem: oblíbené pohádky, jednoduché hry, případně vzdělávací aplikace.
Důležité je mít vše stažené offline – mobilní signál občas vypadne zrovna v nejhorší chvíli.
3. Svačina, pití a pauzy
Na dobré svačině může stát půlka úspěchu. Když mají děti co jíst, jsou v klidu. Když ne – začíná maraton „mám hlad“, „kdy bude pauza“, nebo horší varianta – „mě bolí břicho“. Jenže ne každé jídlo je do auta dobrý nápad.
Zapomeňte na čokoládu, jogurty nebo pečivo, co se rozpadá dřív, než to podáte. Nejvíc se nám osvědčilo připravit jednoduché věci, které se dají jíst rukou, neroztečou se a nevyžadují ubrousky po každém soustu.
- zelenina nakrájená na kousky – okurka, paprika, mrkev
- sendviče zabalené zvlášť – klidně úplně jednoduché, třeba jen šunka a sýr
- rýžové chlebíčky, tyčinky bez polevy, pár sušenek
- hroznové víno bez pecek, oloupaný banán nebo jablko do krabičky
- sušené ovoce nebo kostičky sýra do malých boxíků
K pití úplně stačí voda nebo vlažný čaj – ideálně v lahvi, co neteče, když ji dítě obrátí vzhůru nohama. Sladké pití děti láká, ale rychle se vypije a za chvíli zastavujete na záchod.
V autě vždycky mějte vlhčené ubrousky a sáčky na odpadky. Ne proto, že by se snad něco mohlo stát. Ale proto, že se to určitě stane.
Pauzy: nečekejte až „to bude neúnosné“
Na první pohled to vypadá jako drobnost. Ale krátká zastávka každé dvě, maximálně tři hodiny je to nejlepší, co můžete pro posádku auta udělat – pro děti i pro sebe.
Ideální je vybrat si předem pár míst, kde se dá nejen natankovat, ale i vylézt z auta a na chvíli se nadechnout. Dětské hřiště, travnatá plocha, nebo aspoň klidný koutek mimo provoz – i pět minut na dece u auta udělá rozdíl.
Když je hezky, udělejte si malý piknik – svačina, trochu pohybu, možná sušenka jako odměna. Děti se vyběhají, dospělí si natáhnou nohy a pak se zase jede dál, mnohem snáz.
Tip: V některých zemích (např. v Německu nebo Rakousku) najdete u dálnice značená family odpočívadla – bývají čistší, s herními prvky a přebalovacím pultem. Vyplatí se je hledat.
4. Krize? Nečekejte, jednejte
I když si cestu naplánujete sebelíp, někdy to prostě praskne. Děti jsou unavené, protivné, všechno je špatně a na zadních sedačkách se to začíná vařit. V tu chvíli nemá cenu čekat, že se to samo zázračně zlepší. Naopak – čím dřív zasáhnete, tím líp.
Když přichází nuda nebo únava
Po pár hodinách v autě už nic nebaví. Ani pohádka, ani kreslení, ani pohled z okna. Dítě se vrtí, remcá, hledá důvod k hádce. Co s tím?
Zkuste přepnout aktivitu. Vyměňte audioknihu za slovní hru, dejte do ruky blok a pastelky, nebo vymyslete úkol – třeba počítání tunelů, hledání aut určité barvy nebo značky.
Dobře funguje i malá novinka – obálka s nálepkami, figurka z Kinder vajíčka, nebo nový sešit. Nemusí to být nic drahého, důležitý je moment překvapení.
A pokud děti obvykle po obědě spí, naplánujte tuhle část cesty jako klidovou. Ztlumit rádio, nerušit je – a možná budete mít na chvíli ticho i vzadu.
Když se dítě necítí dobře
Bolest uší v tunelu, žaludek na vodě, únava… Když je dítěti fyzicky nepříjemně, nejde to ignorovat.
- Na bolest uší zabírá cucání bonbonu nebo pití přes brčko.
- Při nevolnosti pomáhá sedět ve směru jízdy, koukat dopředu, větrat a vynechat těžká jídla.
- Lékárna nabízí šetrné přípravky proti nevolnosti i pro menší děti – poraďte se předem.
A když už nic nezabírá, prostě zastavte. Čerstvý vzduch a chvíli na nohou zlepší víc než hádka v zatáčce.
A co většinou nefunguje?
Výhrůžky typu „Když nebudeš zticha, nikam nejedem“ nebo uplácení „Dostaneš zmrzlinu, když budeš hodný“ možná zabere jednou, ale dlouhodobě z toho bude jen frustrace na obou stranách.
Líp funguje, když dítě chápe, co se děje, a má pocit, že se podílí. I malý cestující může mít svou roli – třeba držet hračku pro sourozence, sledovat navigaci nebo hlásit, kolik zbývá kilometrů.
Když ví, že má cenu, co dělá, a že ho berete vážně, jede se mnohem líp. Všem.
5. Vychytávky, které se osvědčily
Některé věci z cest doopravdy usnadní život. Nejsou nutné, ale když je máte, poznáte rozdíl.
- Organizér na sedačku – děti si tam dají pití, pastelky, hračky
- Cestovní stoleček – ideální na kreslení i svačinu
- Powerbanka / nabíjecí kabel do auta – když se vybije tablet, je dobré mít zálohu
- Clona na okno – méně slunce = větší šance, že děti usnou
- Deka a polštářek – děti si udělají pohodlí a dokážou být víc v klidu
- Mini vysavač nebo hadřík – pro rodičovskou duševní hygienu
- Rohožky, igelit nebo jednorázové prostěradlo pod sedačky – na drobky, bláto, rozlité pití
- Přenosný nočník nebo pleny navíc – pro malé děti nebo dlouhé úseky bez civilizace
- Skladné krabičky na jídlo i na odpad – ať máte systém
Tajný tip: Připravte malé překvápka – každé dvě hodiny pytlík s hračkou, nálepkou nebo žvýkačkou. Děti milují odpočítávání a mají se na co těšit.
6. Jak správně uspořádat věci v autě
Správné rozmístění věcí v autě může během cesty udělat překvapivě velký rozdíl. Nejde jen o pohodlí, ale i o bezpečnost a přístup k tomu, co opravdu potřebujete.
- Nejdůležitější věci mějte na dosah – doklady, léky, vlhčené ubrousky, pití, náhradní oblečení nebo oblíbená hračka. Místo mezi sedadly, kapsy dveří nebo palubní přihrádka jsou ideální.
- Těžké věci ukládejte co nejníž a blízko k opěradlům – při brzdění se tak nemůžou rozletět nebo zranit někoho v autě.
- Nenechte kufr přetékat až ke stropu – co není připevněné, může během jízdy vylétnout. A i plyšák dokáže překvapit, když vám přistane na hlavě.
- Rozmyslete si, co kdy budete potřebovat:
- Během jízdy? To patří do kabiny.
- Při zastávce? Navrch kufru.
- Až na místě? Klidně dolů.
7. Co dělat, když se auto porouchá (nebo přijde nehoda)
Nikdo si to nepřeje. Ale stát se to může. Auto začne blikat, píchne pneumatika nebo se ozve zvuk, který rozhodně nepatří do playlistu vaší dovolené. A když máte vzadu dvě děti, které chtějí na pláž… o to větší výzva. Ale klid – i tohle se dá zvládnout.
Zachovejte chladnou hlavu a jednejte rozumně
- Zastavte na bezpečném místě – nejlépe na parkovišti nebo v odstavném pruhu.
- Zapněte výstražná světla a oblékněte reflexní vestu (někde ji musí mít každý v autě).
- Postavte výstražný trojúhelník – jak daleko, to závisí na pravidlech dané země.
- Všichni musí ven a za svodidla. I děti – vezměte je za ruku a jděte co nejdál od silnice. Zůstat v autě na dálnici je nebezpečné.
Zavolejte pomoc
- Většina pojištění má asistenční službu – mějte číslo uložené v mobilu i napsané v peněžence.
- V nouzi volejte 112 – funguje v celé EU a dovoláte se i bez signálu vašeho operátora.
A hlavně: nepanikařit. Většinu problémů na cestě jde vyřešit. Ať už se vám píchne kolo nebo pokazí motor, většinou to znamená jen zpoždění – ne konec dovolené. V cizině pomoc často dorazí rychleji, než čekáte.
Dlouhá cesta, ale hezká vzpomínka
Dlouhá jízda s dětmi není nutně noční můra. Když se dobře připravíte, zabalíte chytře a počítáte i s horšími scénáři, zvládnete to v pohodě – a někdy si dokonce i užijete společný čas. I když se cestou něco nepovede, děti si většinou pamatují jen to, že na konci byla zmrzlina, moře a nové zážitky.
Takže ať už jedete na jih Itálie, do Chorvatska nebo jen na chalupu za rohem – klid, úsměv a dobrá svačina umí zázraky.